Sny

Dnes jsem na internetu zahlédl slogan: 

"Nejste chudí, protože nemáte peníze, jste chudí, protože nemáte sen". 

Okamžitě jsem získal námět na tento článek. Sny jsme měli všichni jako děti, někteří se jich ale postupem času vzdali.

Vždy jsem patřil k těm, kteří mají své sny a jsou ochotni pro jejich splnění něco udělat. Rodiče mne v tom podporovali, za což jsem jim vděčný.

Tehdy jsem měl 2 možnosti - buď být pasivní a jen nadávat nebo najít cestu a vyvinout aktivitu, jak si své sny i za těchto ztížených podmínek postupně plnit. Přiznám se, že to byl mnohdy adrenalin, sny a víra v jejich splnění byly ale větší.

Nechtěl jsem ale vydělávat peníze za každou cenu. 

Potřebuji k tomu smysl a především radost z činnosti. Proto jsem odolal všemožným nabídkám, kde bych si mohl své sny možná plnit dříve, chyběla by ale u toho některá z těchto věcí.

Po zkušenostech hodnotím, že jsem se rozhodl správně. Postupně si zde plním své velké sny. Některé mám splněny, ty další mne ještě čekají. Tento způsob plnění snů mne baví, poskytuje mi radost a naplnění, co více si přát. 

Líbí se mi také pestrost, kterou mi poskytuje spolupráce s Akunou, tak odlišná od šedi, kterou pamatuji ze zaměstnání. 

Možná to má někdo jinak, ale když jsem byl zaměstnancem, netěšil jsem se stejně na pondělí jako na víkend. V současnosti je mi to jedno. "Víkend" či dovolenou si mohu udělat, kdy chci. Nejsem odkázán na někoho, kdo mi to schválí. Vážím si této svobody a nezávislosti.

Na nabídku spolupráce s Akunou jsem ale kývl také z dalšího důvodu. Mít možnost pasivního příjmu - renty. Tzn. nebýt zaplacen za mnou investovaný čas a energii pouze jednou, jako je tomu v zaměstnání či klasickém drobném podnikání, ale opakovaně. 

To mi umožňuje mít současně jak peníze, tak i dostatek volného času.

Nabídku na změnu života k lepšímu nabízím všem. 

Někteří moji nabídku nepřijmou. Část z nich proto, že si již našli svoji cestu k uskutečňování snů, což je skvělé. Řadu z nich jsem tak získal jako spokojené konzumenty našich produktů pro podporu zdraví, kondice a vitality, což je také skvělé. Rychlým tempem roste množství lidí, kteří si uvědomují, že tyto věci jsou dnes nejcennějšími devízami.

U jiné části lidí, kteří mne odmítli, ale někdy vídám naprostou rezignaci na vše, chybí jim radost ze života. Snažím se je motivovat, rozžehnout plamínky v jejich očích a dát jim naději. Pokud je to přesto marné, poděkuji za vyslechnutí a oslovuji další. Vyhledávám lidi s postojem podobným tomu mému. O tyto lidi pak rozšiřujeme společný tým.

Dnes, stejně jako kdysi, se držím zásady - pokud narazím na lidi, kteří se sami pasují do rolí obětí a ne tvůrců, stěžují si na okolnosti, přesto nemají ochotu něco ve svém životě změnit, přesouvám se jinam. Zaměřuji se na lidi, kteří jsou mojí "krevní skupinou", kteří mají obdobný postoj jako já. Na ty, jejichž oči nevyhasly. Na ty, kteří mají své sny.

Je fajn mít takové lidi v týmu. Neubráním se dojetí, když vidím, jakou mají tito spolupracovníci - přátelé radost, když si postupně také plní sny.

Pojďme s ještě vyšší intenzitou nabízet příležitost k pozitivní změně dalším lidem. Mnozí na naši nabídku čekají a budou za ni vděční.

Dušan Galík, Vicepresident