Současný životní styl klade značné nároky na naši výkonnost. Přílišná pracovní zaangažovanost, ale i problémy v osobních vztazích vyčerpávají přirozenou obranyschopnost a mohou vést k přetížení organismu. V této souvislosti se často hovoří o stresu. Co to však přesně je?

Co je to stres?

Slovo stres pochází z angličtiny a znamená zátěž. Používá se pro označení reakce organismu na stresový podnět (stresor). Takovým podnětem jsou nejrůznější situace, a to jak ty nepříjemné, krizové, jako třeba nemoc, úmrtí v rodině, ztráta zaměstnání nebo rodinné neshody, tak kupodivu i ty, které obvykle považujeme za příjemné, jako je svatba, narození potomka nebo cestování.

Co se děje při stresu?

Naše tělo je, podobně jako zvířecí, vybaveno obrannými mechanismy pro případ krizových situací. Stresová reakce má za cíl ochranu organismu. V přírodě při ohrožení života nastupuje automatická reakce boje nebo útěku (záchrana života). V lidské společnosti již dnes zpravidla nejde o holý život, ale například o sociální postavení, osobní důstojnost a podobně. Přesto lidské tělo reaguje na stresory podobně jako zvířata v přírodě na ohrožení života. Aktivuje svaly nutné pro obrannou reakci, začne k nim dopravovat více živin větší množství krve. Tím pádem se odkrví vnitřní orgány a kůže. Tělo se maximálně soustředí na možný budoucí boj. Tento stav je pro organismus velmi energeticky náročný. Navíc tělo není schopno obvyklým způsobem zpracovávat živiny. Imunita není v té chvílí pro řídící orgány tak důležitá, proto dochází k jejímu poklesu.

Navenek při stresu pozorujeme zčervenání nebo zblednutí, bušení srdce - zrychlený tep, zvýšený tlak, zrychlený dech, pocení, pociťujeme svíravý pocit v odkrvených orgánech, bolest v zádech apod..

Kde je stres nebezpečný?

Po zmizení stresových podnětů se tělo postupně vrací do normálního stavu.

V menší míře není stres škodlivý, někdy může i stimulovat. Tělo se s ním vyrovná.

Pokud stres trvá déle, případně se často opakuje, má to škodlivé důsledky pro tělo i duši. Může docházet k vzniku psychosomatických onemocnění. Psychická zátěž se projeví nemocemi, které se v ní zdánlivě nesouvisí. Například člověk, který často "polyká zlost´´ třeba při konfliktech s nadřízeným, začne trpět žaludečními vředy. Nedopřeje-li si někdo odpočinek, neustále se honí a zanedbává své "srdeční záležitosti´´, může jeho srdce onemocnět ischemickou chorobou.

Pro relativně přesné určení úrovně stresu a stanovení nebezpečné hranice vyvinuli v šedesátých letech minulého století psychologové Holmes a Rahe jednoduchý test. Konkrétním životním situacím přiřadili určitý stupeň závažnosti vyjádřený počtem bodů. Na prvním místě je smrt partnera - 100 bodů, následuje rozvod s 73 body. Sňatek je hodnocen 50 body, přírůstek do rodiny 39 apod. pokud celkový součet bodů v průběhu dvou let přesáhne 300, je úroveň stresu nebezpečná. Organismus je vyčerpaný a s velkou pravděpodobností hrozí vznik psychosomatického onemocnění.

Starejme se o své tělo i duši

Důsledkům stresu se lze bránit péčí o duševní a tělesné zdraví, dodržováním zásad zdravého životního stylu. V rámci psychohygieny mají velký význam relaxační techniky, například jóga, meditace, dechová cvičení či masáže.

Důležité je vyhýbat se stresorům, které nejsou nutné - v pracovní sféře je důležité dobře plánovat, zdravě riskovat, umět říci NE, v soukromí udržovat kvalitní sociální vazby, úzké vztahy s rodinou a přáteli. Stejně tak je důležité starat se o své tělo. Omezit konzumaci alkoholu, kouření, pravidelně cvičit i pravidelně odpočívat. Důležitá je vyvážená strava s potřebným množstvím živin.

Zejména v situacích, kdy víme, že jsme vystaveni většímu náporu stresu, je důležité předcházet jeho důsledkům posilováním organismu zvýšeným příjmem minerálů a vitamínů.

Článek z časopisu Zdraví a úspěch červen 2/2008